Postůj, poutníče, pomně,
že šel jsem pozorně, skromně
s údivem, s vroucí vděčnosti
před krásou světa se skláněje
zachycen v každé hodině
za ruku, za šat naděje
doufal vždy, miloval, vztahoval prudce
po pravdě, poznání ruce,
vzdával se s důvěrou, dětinně
bohu a věčnosti,
mučeně žemi, rodině.
R. Bojko